Odebírat RSS
Historie
Evangelická církev a.v. v ČR je mladou církví registrovanou na území České republiky. Vznikla po rozpadu federace roku 1993 transformací Slovenského evangelického sboru augsburského vyznání v Praze, jediného sboru Slovenské evangelické církve a.v. v bývalé ČSFR na území České republiky. Mateřská evangelická církev a.v. v dnešní Slovenské republice je největší protestantskou církví mezi Slovany.
Reformace Dr. Martina Luthera se velice rychle dostala na Slovensko prostřednictvím studentů a obyvatel hornických oblastí německé národnosti. Do konce 16. století bylo celé území Slovenska na straně reformace. Nejrychleji byly reformovány základní články víry. Potom následovala úprava bohoslužeb a církevního zřízení. Tyto otázky řešily synody (r. 1610 Žilina, r. 1614 Spišské Podhradie a r. 1707 Ružomberok). Následující pronásledování evangelíků v době protireformace trvalo až do vydání tolerančního patentu v r. 1781. Následkem tvrdé protireformace se evangelíci a.v. na Slovensku stali menšinou.
Po vzniku Československé republiky v r. 1918 získali Slováci národní svobodu. Synod v Trenčianských Teplicích (1921) přijal novou církevní ústavu. Slovenský, klérofašistický stát (1939-1945) nepřál slovenským evangelíkům. Členové církví i někteří faráři se podíleli na odboji proti tomuto státu. Ještě horší situace byla v době vlády komunismu (1948-1989), kdy bylo 47 duchovních vězněno a stovce byl odebrán státní souhlas k duchovenské činnosti. Svobodný rozvoj církve nastal až po revoluci v listopadu 1989.
Slovenský evangelický sbor v Praze byl založen po druhé světové válce v roce 1947. Již po vzniku Československé republiky r. 1918 se značná část slovenských evangelíků ocitla v Praze, resp. na jiných místech historických českých zemí. Slovenští evangelíci před založením vlastního sboru v Praze navštěvovali bohoslužby v jiných sborech. Počet přistěhovalců vzrostl po roce 1939, kdy se mnoho smíšených manželství muselo vystěhovat ze Slovenska. Silný proud stěhování Slováků do Čech nastal po 2. světové válce. Osídlovali zvláště pohraničí. Pro nově založený sbor se jim podařilo získat prázdný kostel sv. Michala v Jirchářích, který do konce roku 1945 užívali němečtí evangelíci žijící v Praze. V chrámu sv. Michala v r. 1923 koncertoval Albert Schweitzer. V roce 1997 oslavil sbor 50. výročí svého založení.
Poslání
Evangelická církev a.v. je společenstvím křesťanů - evangelíků augsburského vyznání, kteří uznávají jako pramen víry a pravidlo života jedině Písmo svaté vykládané v duchu jeho symbolických knih a všeobecných křesťanských vyznání. Církev má nadnárodní charakter. Všichni příslušníci církve bez rozdílu národnosti mají stejná práva. Hlavním posláním Evangelické církve a.v. je:
šířit evangelium Ježíše Krista, vyznávat a upevňovat víru v trojjediného Boha, svědčit o něm a vštěpovat víru do srdcí všech lidí, zvláště mladé generace,
sloužit svým členům, zvláště službami Božími, vysluhováním svátostí, náboženskou výchovou, poskytováním duchovní péče a materiální pomoci, vést ke vzájemné úctě, podpoře, toleranci a k příkladnému křesťanskému i občanskému životu,
ve spolupráci s ostatními křesťanskými církvemi a společenstvími přispívat k rozšiřování a upevňování křesťanství,
se všemi lidmi dobré vůle usilovat podle evangelia o uplatnění lásky, nastolení spravedlnosti a pokoje ve společenském životě.
Organizace
Základní jednotkou je sbor, který tvoří jeho členové - evangelíci. V čele je předsednictvo, které tvoří farář a neordinovaný sborový kurátor (dozorce). Nejvyšším orgánem sboru je konvent, který tvoří plnoletí členové sboru. V období mezi zasedáním konventu, řídí sbor staršovstvo, které tvoří farář, kurátor a volení presbyteři. Nejvyšším orgánem Evangelické církve je církevní konvent. Církevní konvent tvoří: správce církve, církevní kurátor, členové předsednictva sborů a zvolení delegáti sborů. Předsednictvo církve tvoří správce církve a církevní dozorce. Správce církve je farářem největšího sboru. Sídlem ústředních orgánů Evangelické církve a.v. je hlavní město České republiky - Praha.
Církev nemá vlastní teologické zařízení. Úzce spolupracuje s Evangelickou teologickou fakultou University Komenského v Bratislavě. Někteří studenti studují i na Evangelické teologické fakultě University Karlovy v Praze.
Evangelická církev vydává dvouměsíčník Evanjelik. Ze Slovenska odebírá týdeník Evanjelický posol a měsíčník Cirkevné listy. Je členkou ERC v České republice a úzce spolupracuje s mateřskou církví na Slovensku a s ostatními sesterskými luterskými církvemi ve světě.
Statistika
Podle sčítání lidu z r. 2001 má ECAV cca 14 885 členů. Církev má nyní tři sbory: slovenský a anglický v Praze a český sbor v Plzni. Má 3 faráře a jednoho kaplana.
KONTAKT:
Evangelická církev a.v. v ČR
V Jirchářích 14
110 00 Praha 1
tel: +420 222 716 864
mobil: +420 721 369 750
ecav@ecav.cz
http://www.ecav.cz
Evangelická církev a.v. v ČR je mladou církví registrovanou na území České republiky. Vznikla po rozpadu federace roku 1993 transformací Slovenského evangelického sboru augsburského vyznání v Praze, jediného sboru Slovenské evangelické církve a.v. v bývalé ČSFR na území České republiky. Mateřská evangelická církev a.v. v dnešní Slovenské republice je největší protestantskou církví mezi Slovany.
Reformace Dr. Martina Luthera se velice rychle dostala na Slovensko prostřednictvím studentů a obyvatel hornických oblastí německé národnosti. Do konce 16. století bylo celé území Slovenska na straně reformace. Nejrychleji byly reformovány základní články víry. Potom následovala úprava bohoslužeb a církevního zřízení. Tyto otázky řešily synody (r. 1610 Žilina, r. 1614 Spišské Podhradie a r. 1707 Ružomberok). Následující pronásledování evangelíků v době protireformace trvalo až do vydání tolerančního patentu v r. 1781. Následkem tvrdé protireformace se evangelíci a.v. na Slovensku stali menšinou.
Po vzniku Československé republiky v r. 1918 získali Slováci národní svobodu. Synod v Trenčianských Teplicích (1921) přijal novou církevní ústavu. Slovenský, klérofašistický stát (1939-1945) nepřál slovenským evangelíkům. Členové církví i někteří faráři se podíleli na odboji proti tomuto státu. Ještě horší situace byla v době vlády komunismu (1948-1989), kdy bylo 47 duchovních vězněno a stovce byl odebrán státní souhlas k duchovenské činnosti. Svobodný rozvoj církve nastal až po revoluci v listopadu 1989.
Slovenský evangelický sbor v Praze byl založen po druhé světové válce v roce 1947. Již po vzniku Československé republiky r. 1918 se značná část slovenských evangelíků ocitla v Praze, resp. na jiných místech historických českých zemí. Slovenští evangelíci před založením vlastního sboru v Praze navštěvovali bohoslužby v jiných sborech. Počet přistěhovalců vzrostl po roce 1939, kdy se mnoho smíšených manželství muselo vystěhovat ze Slovenska. Silný proud stěhování Slováků do Čech nastal po 2. světové válce. Osídlovali zvláště pohraničí. Pro nově založený sbor se jim podařilo získat prázdný kostel sv. Michala v Jirchářích, který do konce roku 1945 užívali němečtí evangelíci žijící v Praze. V chrámu sv. Michala v r. 1923 koncertoval Albert Schweitzer. V roce 1997 oslavil sbor 50. výročí svého založení.
Poslání
Evangelická církev a.v. je společenstvím křesťanů - evangelíků augsburského vyznání, kteří uznávají jako pramen víry a pravidlo života jedině Písmo svaté vykládané v duchu jeho symbolických knih a všeobecných křesťanských vyznání. Církev má nadnárodní charakter. Všichni příslušníci církve bez rozdílu národnosti mají stejná práva. Hlavním posláním Evangelické církve a.v. je:
šířit evangelium Ježíše Krista, vyznávat a upevňovat víru v trojjediného Boha, svědčit o něm a vštěpovat víru do srdcí všech lidí, zvláště mladé generace,
sloužit svým členům, zvláště službami Božími, vysluhováním svátostí, náboženskou výchovou, poskytováním duchovní péče a materiální pomoci, vést ke vzájemné úctě, podpoře, toleranci a k příkladnému křesťanskému i občanskému životu,
ve spolupráci s ostatními křesťanskými církvemi a společenstvími přispívat k rozšiřování a upevňování křesťanství,
se všemi lidmi dobré vůle usilovat podle evangelia o uplatnění lásky, nastolení spravedlnosti a pokoje ve společenském životě.
Organizace
Základní jednotkou je sbor, který tvoří jeho členové - evangelíci. V čele je předsednictvo, které tvoří farář a neordinovaný sborový kurátor (dozorce). Nejvyšším orgánem sboru je konvent, který tvoří plnoletí členové sboru. V období mezi zasedáním konventu, řídí sbor staršovstvo, které tvoří farář, kurátor a volení presbyteři. Nejvyšším orgánem Evangelické církve je církevní konvent. Církevní konvent tvoří: správce církve, církevní kurátor, členové předsednictva sborů a zvolení delegáti sborů. Předsednictvo církve tvoří správce církve a církevní dozorce. Správce církve je farářem největšího sboru. Sídlem ústředních orgánů Evangelické církve a.v. je hlavní město České republiky - Praha.
Církev nemá vlastní teologické zařízení. Úzce spolupracuje s Evangelickou teologickou fakultou University Komenského v Bratislavě. Někteří studenti studují i na Evangelické teologické fakultě University Karlovy v Praze.
Evangelická církev vydává dvouměsíčník Evanjelik. Ze Slovenska odebírá týdeník Evanjelický posol a měsíčník Cirkevné listy. Je členkou ERC v České republice a úzce spolupracuje s mateřskou církví na Slovensku a s ostatními sesterskými luterskými církvemi ve světě.
Statistika
Podle sčítání lidu z r. 2001 má ECAV cca 14 885 členů. Církev má nyní tři sbory: slovenský a anglický v Praze a český sbor v Plzni. Má 3 faráře a jednoho kaplana.
KONTAKT:
Evangelická církev a.v. v ČR
V Jirchářích 14
110 00 Praha 1
tel: +420 222 716 864
mobil: +420 721 369 750
ecav@ecav.cz
http://www.ecav.cz