Anto Akkara, 30. 7. 2009 Bhubaneswar, India (ENI)
Indické autority tvrdí, že nepokojná a nepřístupná oblast severovýchodního státu Orissa, jehož křešťanští obyvatelé byli před rokem terčem násilí, je nyní stabilizováná s méně než tisícem osob žijících v uprchlických táborech.
Naopak křesťané, kteří utekli před násilím v Kandhamalu v srpnu 2008, prohlašují, že jim bylo řečeno extremistickými hinduisty, že cenou za návrat zpět je obrácení k hinduismu.
Tisíce křesťanů již opustili špatné podmínky uprchlických táborů v Kandhamalu, ale mnozí se obávají návratu do jejich vesnic z důvodu výhrůžek, kterým, jak říkají, čelí ze strany hinduistických extremistů. Nyní žijí v pronajatých městských domech, o kterých tvrdí, že nejsou nic více než slumy.
Nagarjun Pradhan, profesor matematiky s vysokoškolským vzděláním na státní střední škole v Balligudě, byl velmi oblíben u místních hinduistů a ve svém volném čase doučoval mnoho studentů. Jemu blízcí lidé říkají, že jeho reputace způsobila, že se jeho život dostal do ohrožení a že on i jeho rodina byli napadeni v roce 2008.
Útočníci přikázali domácímu Pradhana, aby ho vykázal ze svého domu, protože nechtěli ani jednoho křesťana ve vesnici.
„Utekli jsme do utečeneckého tábora, ale byly tam velmi špatné podmínky a uprchlíci byli terčem výhružek. Proto jsem se rozhodl odejít z Kandhamalu a pronajmout dům v Bhubaneswaru,“ říká Pradhan, který žije se svou ženou, dítětem a ovdovělou matkou.
Pět měsíců poté si ale už nemohl dovolit platit měsíční nájem ve výši 3500 indických rupií (70 amerických dolarů) a přestěhoval se proto do rozlehlého slumu Saliasahi v hlavním městě Bhubaneswar. V tomto slumu žije nyní více než tisíc křesťanských rodin.
„Život je zde těžký, ale jsem šťastný, že mohu žít svou víru beze strachu,“ řekl Pradhan Ecumenical News International po nedělní bohoslužbě v evangelickém kostele 19. července.
Pradhan říká, že dostal symbolickou kompenzaci ve výši 10 000 rupií (260 amerických dolarů) za zničení jeho domu, který měl podle něj hodnotu miliónu rupií.
„Pro křesťana je nemožné žít v míru v Kandhamalu“, řekl Pradhan ENI. „Nemohu se tam vrátit s klidnou myslí. Co je pro nás nejdůležitější je naše víra. Nechci se zříci mé víry, abych si udržel mé zaměstnání ve státním sektoru,“ dodal.

Dokud se situace nezlepší, požádal Prahdan o uvolnění z jeho pracovního místa. Několikrát se snažil vrátit zpět do své rodné vesnice. Říká, že mu však bylo jednoznačně řečeno: „Můžeš se vrátit pouze pokud jsi připraven stát se hinduistou.“
Stejně jako Pradhan, více než 50 000 křesťanů z nepokojného Kandhamalu opustili své domovy od srpna 2008, kdy došlo k násilí v Swami Lakshmanananda Saraswati.
Maoističtí rebelové se domáhali zodpovědnosti za usmrcení hinduistického mnicha, který vedl hlučnou campaň proti obrácení na křesťanskou víru, hinduističtí extremisté z jeho smrti obvinili křesťany.
Více než 90 křesťanů bylo zabito a více než 5 000 křesťanských domů, 250 kostelů a křesťanských institucí bylo zničeno během následné vlny násilí, která ponechala deseti tisíce vysídlených lidí.

„Jsme zde kvůli naší víře. Jinak bychom sem nikdy nepřišli,“ říká Sadanand Digal, další uprchlík, který přebývá v Bhubaneswarském slumu.
V domění, že se vrátil mír se Digal pokoušel se svou rodinou vrátit zpět do své vesnice. Místní hinduističtí extremisté mu ale řekli, že „pouze hinduisté mohou žít v Kandhamalu.“
Digal už nemá žádné úspory a přebývá v chatrči se střechou z bláta za měsíční nájem 400 rupií. On i jeho žena vykonávají příležitostné práce, aby zajistili přežití rodiny. „Raději zůstaneme zde jako křesťané, než abychom byli nuceni stát se hinduisty v Kandhamalu,“ říká Digal.
Ze strachu, že během výročí násilí znovu nastanou útoky na křesťany, požádali římsko-katoličtí a protestanští církevní představitelé o „úplnou bezpečnost a ochranu pro náboženské menšiny“ s ohledem na jejich majetek a místa bohoslužeb.
Zdroj: Ecumenical News International - www.eni.ch
Překlad: Helena Pichová