Ve dnech 8.-12.července 2010 se v teologické akademii sv. Vlase v albánské Tiraně uskutečnilo ekumenické setkání třiadvaceti pravoslavných žen a zástupců dalších křesťanských církví v rámci pravidelných konzultací uvnitř Pravoslavné církve, které se konají již od roku 1976 a které se týkají role žen v církvi.

Hlavním tématem setkání byla tentokrát potřeba hledání léčebné či uzdravující teologie. Účastníci se shodli, že ženy přinášejí do života církve uzdravující prvek ve smyslu empatie s trpícími, s těmi, kteří jsou jakýmkoliv způsobem zneužíváni nebo vystaveni chudobě, s lidmi, kteří se z jakýchkoliv důvodů ocitnou v marginalizovaných společenských skupinách. Často bývají takto postiženy právě ženy anebo děti. Teologie uzdravování vychází z toho, že uzdravení je dar od vtěleného, ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Pána všemu stvoření. Uzdravování se děje v každodenním životě konkrétními činy v souladu s potřebami společnosti a v daném sociálním kontextu a i proto by muži i ženy v církvích měli, jakožto svědkové vzkříšeného Pána, toto svědectví projevovat v činech, které napomáhají potřebným v nouzi. Tyto činy jsou nástrojem uzdravování v pochroumaném světě.

Vedoucí postavení žen v životě církve, ať se týká oblasti bohoslužebné, vzdělávací, administrační nebo sociální péče, by rozhodně nemělo být chápano ve smyslu touhy po moci a uznání, ale jako hluboký příspěvek k manifestaci lásky a služby v rámci církve, tak, jak jí vyjádřil sám Ježíš Kristus.
Prohlášení (v angličtině) účastníků konference si můžete přečíst zde: http://www.oikoumene.org/resources/documents/wcc-programmes/ecumenical-movement-in-the-21st-century/women/theological-conversations-with-orthodox-women.html
Z angličtiny přeložila: Mgr. Sandra Zálabová