Odebírat RSS
Církev československá husitská (dále CČSH) o sobě vyznává, že vznikla z Boží vůle a milosti, aby skrze ni do jediné, svaté, obecné církve Boží byli přivedeni mnozí, kteří by jinak zůstali ztraceni v nevíře a beznaději, a aby usilovala o Boží církev bez poskvrny a vrásky (Základy víry CČSH, čl. 42).
Historie
Církev československá husitská (do r. 1971 Církev československá) vznikla o vánocích 1919, kdy byla v řadě katolických kostelů slavena poprvé bohoslužba v českém jazyce. Dne 8.1.1920 se ustavila v Praze z radikálního křídla modernistického reformního hnutí římskokatolického duchovenstva (Ohnisko) v čele s ThDr. Karlem Farským, později zvoleným prvním patriarchou nové církve.
Poslání
Z dosavadní bohoslovecké tradice vystupují tyto základní rysy CČSH:
Nejvyšší normou je Duch Kristův (Duch Boží, Duch svatý). Zjevení je totožné s Božím Slovem, Boží Slovo s Ježíšem Kristem. Bible a Boží Slovo nejsou vždy totožné. Cílem je naplňovat Duchem Kristovým celý život, to znamená být jeho účinným nástrojem ve světě.
Apostolicita a reformační charakter
Obojí chápeme duchovně (z Ducha svatého). Apoštolskost církve je určena věrným uchováváním a předáváním ryzí biblické zvěsti a její aktualizaci oživující mocí Ducha svatého.
Reformační charakter spočívá v neustálém pročišťování dosavadní církevní tradice na základě biblické zvěsti pod normou Ducha Kristova.
Zpřítomnění jako liturgický princip
Sám živý Kristus, který se z Otcova příkazu a podle svých slibů v moci Ducha svatého spásně zpřítomňuje při svátostném jednání církve, si z ní činí své tělo na této Zemi.
Úcta k vědecké pravdě a otevřenost vůči světu
Poslední Pravda je jen jedna. Poznávání této konečné Pravdy je pouze částečné. Pravdu chápeme nejen jako princip poznání, ale jako odpovědný vztah k Bohu i k člověku. Co je pravdivé, je i dobré (charakter etický); co je pravdivé, je i krásné (charakter estetický). S tím souvisí kladný a porozumivý vztah ke světu vůbec. Věrné zvěstování evangelia současnému člověku znamená dějinnou tvořivou moc.
Svoboda svědomí
Z lidské strany otevírá obzor pluralismu názorů a postojů. Svobodě rozumíme jako „plné osobní poslušnosti a odpovědnosti milosti a pravdy, která se stala v Ježíši Kristu“ (Základy víry CČSH, 49). Uplatňuje se ve vnitřním respektu k základním duchovním hodnotám a k rysům vlastní církevní tradice. Je „svobodnou od lidských nálezků církevních dějin“ (Základy víry, tamtéž), srovnej Mistr Jan Hus.
Presbyterně episkopální zřízení
Vychází z obecného kněžství Kristova lidu. Služby kněžství celé obecné církve Kristovy jsou přenášeny při svěcení kněžstva „na osoby způsobilé a osvědčené“ (Základy víry, 345), muže a od roku 1947 i ženy, aby byla zajišťována nezkrácenost a jednota tří Kristových úřadů (prorockého - učitelského, královského - pastýřského, kněžského - obětního). Služby jsou rozčleněny podle míry svěřené odpovědnosti na službu jáhenskou, kněžskou (farářskou) a biskupskou. Presbyterním zřízením se míní účast zvolených či povolaných presbyterů (starších) na řízení církve.
Svým názvem „Církev československá husitská“ se přihlašuje ke křesťanským tradicím našich historických zemí, k nímž se v minulosti duchovně připojila i část obyvatel Slovenské republiky. Mezi těmito křesťanskými tradicemi má husitská (česká) tzv. první reformace duchovně určující postavení, avšak současně hranice těchto zemí překračuje ve smyslu evropského a světového rozměru v přínosu prvoreformačních idejí pro ekumenickou podobu jedné, jediné, obecné a apoštolské církve.
Proto je CČSH členkou Světové rady církví, Ekumenické rady církví v České republice, Konference evropských církví, Leuenberského společenství církví.
Husitská církev představuje střed mezi katolickou substancí (liturgie a sedm svátostí) a protestantským principem (učení a řád). Její teologie neustále kriticky poměřuje vlastní církevní praxi.
Organizace
Základní organizační jednotkou je náboženská obec, vedená radou starších. Radu volí shromáždění náboženské obce. Jejím virilním členem je ustanovený duchovní (kazatel, jáhen, kněz). Náboženské obce tvoří pět diecézí se sídlem v Praze, v Plzni, v Hradci Králové, v Brně a v Olomouci, které spravují diecézní rady v čele s biskupy, volenými diecézním shromážděním. Celek církve je spravován ústřední radou (členy ústřední rady volí, v rovném zastoupení kněží a presbyterů, diecézní shromáždění) v čele s biskupem - patriarchou, kterého volí církevní sněm. Všechny vyšší orgány jsou voleny zpravidla na sedm let. Církevní sněm rozhoduje o základních věroučných a organizačních normách (Základy víry CČSH, Řád duchovní péče, Základy sociálně etické orientace Církve československé husitské, Řád duchovenské služby, Zřízení CČSH, Organizační řád CČSH). V údobí mezi sněmy rozhoduje církevní zastupitelstvo.
Kandidáty duchovenské služby připravuje Husitská teologická fakulta University Karlovy v Praze (HTF UK) v pětiletém studiu a církevní kurzy (kazatelské, jáhenské, farářské a speciální), které organizuje ústřední rada. Sociální službu a misii řídí Diakonie a misie CČSH. Ústřední rada vydává časopis Český zápas, HTF UK Teologickou revue. Další publikační činnost zajišťuje vydavatelství Blahoslav.
Statistika
K CČSH se dle sčítání lidu r. 2001 hlásí 99.103 osob. Ve 300 obcích působí 320 duchovních, z toho 156 žen.
KONTAKT:
Ústřední rada CČSH
Wuchterlova
P.O.Box 255
166 26 Praha 6 - Dejvice
http://www.ccsh.cz
tel: 220398111
fax: 220398123
ustredni.rada@ccsh.cz
Historie
Církev československá husitská (do r. 1971 Církev československá) vznikla o vánocích 1919, kdy byla v řadě katolických kostelů slavena poprvé bohoslužba v českém jazyce. Dne 8.1.1920 se ustavila v Praze z radikálního křídla modernistického reformního hnutí římskokatolického duchovenstva (Ohnisko) v čele s ThDr. Karlem Farským, později zvoleným prvním patriarchou nové církve.
Poslání
Z dosavadní bohoslovecké tradice vystupují tyto základní rysy CČSH:
Nejvyšší normou je Duch Kristův (Duch Boží, Duch svatý). Zjevení je totožné s Božím Slovem, Boží Slovo s Ježíšem Kristem. Bible a Boží Slovo nejsou vždy totožné. Cílem je naplňovat Duchem Kristovým celý život, to znamená být jeho účinným nástrojem ve světě.
Apostolicita a reformační charakter
Obojí chápeme duchovně (z Ducha svatého). Apoštolskost církve je určena věrným uchováváním a předáváním ryzí biblické zvěsti a její aktualizaci oživující mocí Ducha svatého.
Reformační charakter spočívá v neustálém pročišťování dosavadní církevní tradice na základě biblické zvěsti pod normou Ducha Kristova.
Zpřítomnění jako liturgický princip
Sám živý Kristus, který se z Otcova příkazu a podle svých slibů v moci Ducha svatého spásně zpřítomňuje při svátostném jednání církve, si z ní činí své tělo na této Zemi.
Úcta k vědecké pravdě a otevřenost vůči světu
Poslední Pravda je jen jedna. Poznávání této konečné Pravdy je pouze částečné. Pravdu chápeme nejen jako princip poznání, ale jako odpovědný vztah k Bohu i k člověku. Co je pravdivé, je i dobré (charakter etický); co je pravdivé, je i krásné (charakter estetický). S tím souvisí kladný a porozumivý vztah ke světu vůbec. Věrné zvěstování evangelia současnému člověku znamená dějinnou tvořivou moc.
Svoboda svědomí
Z lidské strany otevírá obzor pluralismu názorů a postojů. Svobodě rozumíme jako „plné osobní poslušnosti a odpovědnosti milosti a pravdy, která se stala v Ježíši Kristu“ (Základy víry CČSH, 49). Uplatňuje se ve vnitřním respektu k základním duchovním hodnotám a k rysům vlastní církevní tradice. Je „svobodnou od lidských nálezků církevních dějin“ (Základy víry, tamtéž), srovnej Mistr Jan Hus.
Presbyterně episkopální zřízení
Vychází z obecného kněžství Kristova lidu. Služby kněžství celé obecné církve Kristovy jsou přenášeny při svěcení kněžstva „na osoby způsobilé a osvědčené“ (Základy víry, 345), muže a od roku 1947 i ženy, aby byla zajišťována nezkrácenost a jednota tří Kristových úřadů (prorockého - učitelského, královského - pastýřského, kněžského - obětního). Služby jsou rozčleněny podle míry svěřené odpovědnosti na službu jáhenskou, kněžskou (farářskou) a biskupskou. Presbyterním zřízením se míní účast zvolených či povolaných presbyterů (starších) na řízení církve.
Svým názvem „Církev československá husitská“ se přihlašuje ke křesťanským tradicím našich historických zemí, k nímž se v minulosti duchovně připojila i část obyvatel Slovenské republiky. Mezi těmito křesťanskými tradicemi má husitská (česká) tzv. první reformace duchovně určující postavení, avšak současně hranice těchto zemí překračuje ve smyslu evropského a světového rozměru v přínosu prvoreformačních idejí pro ekumenickou podobu jedné, jediné, obecné a apoštolské církve.
Proto je CČSH členkou Světové rady církví, Ekumenické rady církví v České republice, Konference evropských církví, Leuenberského společenství církví.
Husitská církev představuje střed mezi katolickou substancí (liturgie a sedm svátostí) a protestantským principem (učení a řád). Její teologie neustále kriticky poměřuje vlastní církevní praxi.
Organizace
Základní organizační jednotkou je náboženská obec, vedená radou starších. Radu volí shromáždění náboženské obce. Jejím virilním členem je ustanovený duchovní (kazatel, jáhen, kněz). Náboženské obce tvoří pět diecézí se sídlem v Praze, v Plzni, v Hradci Králové, v Brně a v Olomouci, které spravují diecézní rady v čele s biskupy, volenými diecézním shromážděním. Celek církve je spravován ústřední radou (členy ústřední rady volí, v rovném zastoupení kněží a presbyterů, diecézní shromáždění) v čele s biskupem - patriarchou, kterého volí církevní sněm. Všechny vyšší orgány jsou voleny zpravidla na sedm let. Církevní sněm rozhoduje o základních věroučných a organizačních normách (Základy víry CČSH, Řád duchovní péče, Základy sociálně etické orientace Církve československé husitské, Řád duchovenské služby, Zřízení CČSH, Organizační řád CČSH). V údobí mezi sněmy rozhoduje církevní zastupitelstvo.
Kandidáty duchovenské služby připravuje Husitská teologická fakulta University Karlovy v Praze (HTF UK) v pětiletém studiu a církevní kurzy (kazatelské, jáhenské, farářské a speciální), které organizuje ústřední rada. Sociální službu a misii řídí Diakonie a misie CČSH. Ústřední rada vydává časopis Český zápas, HTF UK Teologickou revue. Další publikační činnost zajišťuje vydavatelství Blahoslav.
Statistika
K CČSH se dle sčítání lidu r. 2001 hlásí 99.103 osob. Ve 300 obcích působí 320 duchovních, z toho 156 žen.
KONTAKT:
Ústřední rada CČSH
Wuchterlova
P.O.Box 255
166 26 Praha 6 - Dejvice
http://www.ccsh.cz
tel: 220398111
fax: 220398123
ustredni.rada@ccsh.cz