Ve dnech 2. až 8. května 2001 se uskutečnila studijní cesta mezinárodní skupiny do Maïarska, Slovenska a České republiky. Účelem cesty bylo zjistit jaký je vztah církví ve střední Evropě k Romům, co by církve mohly a měly dělat pro zlepšení soužití obou etnik, zvýšení životní úrovně Romů a hlavně zapojení Romů do života křesťanských sborů. Iniciátorem projektu byla Presbyterní církev USA, která k cestě přizvala i zástupce reformovaných církví z Maïarska, Německa, České republiky a Koreje.
Skupina se během cesty setkala s řadou představitelů církví, vládních organizací, místní správy a škol, kteří ji seznámili se situací romského etnika. Na všech místech se hovořilo o vysoké nezaměstnanosti (až 99%), o nízkém vzdělání, špatném bydlení, rasových probémech.
Od duchovních, kteří s Romy pracují však účastníci cesty slyšeli i o mimořádné vnímavosti Romů, přátelství, schopnosti učit se nazpaměť, i výzvu, aby se ti, kdo k Romům přicházejí, učili nejen něco nabízet, ale i přijímat. A varování před přinášením západní kultury a církevních řádů místo evangelia.
Skupina měla možnost navštíviti místa, kde Romové žijí i některé sbory, kde jsou Romové zapojeni do církevního života. V Maïarsku to byly sbory v okolí Debrecenu, v Hajdúhadházom a Hosszúpályi, na východním Slovensku v Drahňově (maïarsky hovořící sbor Reformované církve), ve Slavkovcích (romský sbor Evangelické církve metodistické), ve Slezsku sbor Slezské církve evangelické a.v. v Orlové, v Ostravě základní škola Přemysla Pittra, v Lysé nad Labem sbor Českobratrské církve evangelické, který se stará o Olašské Romy.
Z toho, co skupina během cesty viděla, došla k názoru, že Romové by měli mít možnost mít vlastní bohoslužby, zpívat písně odpovídající jejich způsobu vyjadřování, mít romského kazatele (nebo někoho, kdo s nimi bude po celý týden, nejen v neděli). Tyto romské sbory by se pak měly stát plnými členy církve, která by je přijala jako své bratry. Na některých místech je možno Romy včlenit do stávajících sborů.
Studijní skupina poznala, že peněžní ani materiální dary nezlepší trvale situaci romských komunit. Sociální, ekonomické a politické problémy Romů nevyřeší ani důraz na vzdělání. Důležitý je mezilidský dialog, důvěra a respekt. Členové církve by měli ukázat romským studentům a jejich rodinám, že si jich váží.
Skupina doporučuje, aby byl vypracován vzdělávací program pro vedoucí romských sborů, aby byly zpracovány údaje o projektech, knihách a studiích, týkajících se Romů, o romských organizacích a organizacích, které Romy podporují. Dále doporučuje, aby byl vypracován studijní program pro učitele středních škol, do kterého by byly zařazeny znalosti o romské kultuře a historii. Církve by měly podpořit snahu Romů o vlastní organizaci, tím, že jim umožní setkávat se v církevních budovách.
Presbyterní církev USA se po zhodnocení poznatků získaných během studijní cesty rozhodne, které projekty, týkající se Romů, finančně podpoří.