Předseda Ekumenické rady církví biskup Vladislav Volný zaslal 8. července dopis velvyslanci USA v České republice ohledně českého vysílání rádia Svobodná Evropa. Text dopisu zveřejňujeme v plném znění:
Vážený pane velvyslanče,
obracím se na Vás v záležitosti, která není jednoduchá ani jednoznačná, která se nedá změřit ani časem či prostorem, která však má velký - především duchovní - rozměr.
Jménem církví sdružených v Ekumenické radě církví v České republice se odvažuji vyjádřit k rozhodnutí Kongresu USA ukončit financování vysílání Radia Svobodná Evropa v české řeči k 30. září 2002.
Úloha církví se v mnohém shoduje s úlohou vysílání radiem. Jde o sdílení dobrých, tj.potěšitelných zpráv, o zprávy nanejvýš pravdivé a objektivní, duchovně orientované, o zprávy, které pomáhají lidem žít ve spletitém a měnícím se světě.
Církve by měly tento úkol plnit neustále, o což se s Boží pomocí snaží po celou dobu své existence. Věřím, že mnozí lidé – ať praktikující křesťané anebo sympatizanti církví – putují tímto světem mnohem bezpečněji, cítí-li, že mají nablízku někoho, kdo je potěší, povzbudí, kdo se za ně modlí, kdo jim dodává nových sil.
Jistě tušíte, pane velvyslanče, kam míří moje slova, srovnávám-li úlohu církve a radia. Chci Vás ujistit, že tak jako je role církve nezastupitelná, je i role kvalitního radia, jako je Radio Svobodná Evropa, nenahraditelná žádným českým vysíláním, byť sebelépe připravovaným. České vysílání Radia Svobodná Evropa vždy plnilo úlohu "zvěstovatele dobrých zpráv", ať myslíme na dobu totality či léta devadesátá po revoluci v r. 1989. Současná doba v České republice - zdá se mi - potřebuje stále velkou podporu především v duchovní oblasti, která byla v minulosti značně opomíjena, ba záměrně poškozována a ponižována. Lidé v naší zemi se vždy cítili a dodnes cítí mnohem jistěji a chovají se odpovědněji, jsou-li oslovováni "svými známými" redaktory jako jsou např. paní Olga Kopecká, Jiří Jež, Jan Jun a další. Tito lidé a jejich předchůdci šířili a dodnes předávají svým rozhlasovým vystupováním naději, odvahu a tím i bezpečnost v regionu střední Evropy, což jistě není - ani z pohledu Spojených států amerických - zanedbatelný úkol.
Pane velvyslanče, rád bych Vás požádal jménem Ekumenické rady církví, aby rozhodnutí o ukončení vysílání RSE v české řeči nebylo konečné, ale otevřela se další možnost, jak toto vysílání zachovat.
Předem Vám děkuji a přeji Vám ve Vaší službě mnoho sil, zdraví a též radosti ze spolupráce mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými.
Vladislav Volný, biskup a předseda Ekumenické rady církví v ČR
Vážený pane velvyslanče,
obracím se na Vás v záležitosti, která není jednoduchá ani jednoznačná, která se nedá změřit ani časem či prostorem, která však má velký - především duchovní - rozměr.
Jménem církví sdružených v Ekumenické radě církví v České republice se odvažuji vyjádřit k rozhodnutí Kongresu USA ukončit financování vysílání Radia Svobodná Evropa v české řeči k 30. září 2002.
Úloha církví se v mnohém shoduje s úlohou vysílání radiem. Jde o sdílení dobrých, tj.potěšitelných zpráv, o zprávy nanejvýš pravdivé a objektivní, duchovně orientované, o zprávy, které pomáhají lidem žít ve spletitém a měnícím se světě.
Církve by měly tento úkol plnit neustále, o což se s Boží pomocí snaží po celou dobu své existence. Věřím, že mnozí lidé – ať praktikující křesťané anebo sympatizanti církví – putují tímto světem mnohem bezpečněji, cítí-li, že mají nablízku někoho, kdo je potěší, povzbudí, kdo se za ně modlí, kdo jim dodává nových sil.
Jistě tušíte, pane velvyslanče, kam míří moje slova, srovnávám-li úlohu církve a radia. Chci Vás ujistit, že tak jako je role církve nezastupitelná, je i role kvalitního radia, jako je Radio Svobodná Evropa, nenahraditelná žádným českým vysíláním, byť sebelépe připravovaným. České vysílání Radia Svobodná Evropa vždy plnilo úlohu "zvěstovatele dobrých zpráv", ať myslíme na dobu totality či léta devadesátá po revoluci v r. 1989. Současná doba v České republice - zdá se mi - potřebuje stále velkou podporu především v duchovní oblasti, která byla v minulosti značně opomíjena, ba záměrně poškozována a ponižována. Lidé v naší zemi se vždy cítili a dodnes cítí mnohem jistěji a chovají se odpovědněji, jsou-li oslovováni "svými známými" redaktory jako jsou např. paní Olga Kopecká, Jiří Jež, Jan Jun a další. Tito lidé a jejich předchůdci šířili a dodnes předávají svým rozhlasovým vystupováním naději, odvahu a tím i bezpečnost v regionu střední Evropy, což jistě není - ani z pohledu Spojených států amerických - zanedbatelný úkol.
Pane velvyslanče, rád bych Vás požádal jménem Ekumenické rady církví, aby rozhodnutí o ukončení vysílání RSE v české řeči nebylo konečné, ale otevřela se další možnost, jak toto vysílání zachovat.
Předem Vám děkuji a přeji Vám ve Vaší službě mnoho sil, zdraví a též radosti ze spolupráce mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými.
Vladislav Volný, biskup a předseda Ekumenické rady církví v ČR